Je to Václav Klaus. Všimněte si drobné maličkosti na webových stránkách vychovatele Peheho, a tím je transformovaný vojenský metr, ze kterého se každý den ustřihne číslo. Jako účastník dvouleté vojenské služby jsme jako mazáci tuto nadřazenou skutečnost nad ptáky plně využívali. Pehe nám tím říká, že on bude za těch pár desítek dní šťastný a my, kteří takto neuvažujeme si to musíme vyžrat.
Pokud neudělá názorový veletoč, měl by si po volbě nového prezidenta nastavit na web obrácený metr, který by počítal dny do doby, kdy se nový český prezident obejme a políbí s maoistou J.M.Barrosem. Veškerá slovní ekvilibristika, myšlenková dehonestace a vyhřezlá umanutost Peheho Klausem je ve své podstatě směšná. Pehe vyčítá českému občanovi malost a ubohost v rámci zatvrdlého národovectví, zbytečného vlastenčení a marnou snahu o reinkarnaci kapitalismu, který je dle jeho mistra Bělohradského a slovinského Žižeka vlastně už konečně mrtvý. Jen tito zkolektivnění soudruzi nedokáží vysvětlit, proč se člověk té mrtvé kapitalistické mrchy neustále drží a ona ho žene neustále vpřed. Přestože zahubila během historie více lidí nežli krátkodobý komunistický teror, jenomže ten je definovatelný a oběti spočitatelné.
Směšnost myšlenkových pochodů Peheho a jemu podobných levicových intelektuálů je v konečném důsledku snaha vychovat nového nadčlověka bez vlastností malého čecháčka, ukotvit jeho lidské hodnoty výše v EU bez té zbytečné národní fixace. Jenomže touto snahou eurohujeři nevytvářejí Evropana ale podivné stvoření tzv. Evropako (zdrobněle Evropáček). Ve své kolektivní výchově českých spoluobčanů nepřijali fakt, že existuje mnoho občanů takových, kteří by i tu evropskou federaci s radostí vytvořili, ale ta iniciativa by musela vyklíčit zdola od nich samotných a vše nutné a potřebné k naplnění této skutečnosti by vycházelo jenom z celonárodních referend v jednotlivých státech. Když jme vstupovali do EU, tak jme demokracii chtěli nejen doma, ale hlavně v Bruselu. Bohužel tento scénář by v demokratických společnostech trval historicky velmi dlouho a kýženého výsledku by se Barrosovi kumpáni nedožili. Proto tu cestu urychlili zavedením eura.
Stejně jako mnoho ostatních jsem vyslechl projev V.Klause k 94. výročí vzniku Československa. Já tento projev vnímám jinak než Pehe, který se k němu s radostí vyjádřil na svém webu a udělal si další zářez na svém klausím brku. A tak i já napíšu pár vět. V úvodu tento vychovatel píše, že pochyby V.Klause o tom jestli náš stát vůbec za pár let bude existovat jsou vlastně dány zlým úmyslem V.Klause. Neboť leckdo by si mohl pomyslet, že náš stát nezmizí z důvodu centralizace a socializace EU, nýbrž bude ukraden privatizací mafiány s neviditelnou rukou trhu v globálním měřítku, kterou k nám vpustil zloduch Klaus. Náš vychovatel je ochoten přijmout fakt, že EU má jisté ekonomické problémky, ale jako absurdní ekonom tvrdí, že právě ta evropská integrace je lehce vyřeší.
Před zavedením Eura varovali ekonomové a předpověděli stav, ve kterém se Evropa nyní nachází a to právě z důvodu, že bez jednotného finančního řízení a bez fiskální unie dojde k rozvrstvení států dle jejich dluhů a k následným sociálním problémům a nepokojům. Vychovatel nás poučuje, že tuto nápravu musíme udělat nyní, ale vůbec se nezabývá tím, co to způsobí se suverenitou každého evropského státu, on suverenitu zaměňuje za export. Suverenita státu, ta jeho, je pro něj jen jedna z maličkostí, kterou v té modernistické federaci Evropako přece nepotřebuje.
Ve zbylé části svého článku se Pehe zaštiťuje mnohokrát "průměrným občanem", který by si "něco mohl myslet" a je zmaten, naštván, nespokojen a to především proto, že jedině Klaus byl a je tím mocným bohem otcem-zakladatelem, který vytvořil mafiánskou stranu, mafiánský kapitalismus, mafiánské pronásledování levicových spolků všeho druhu (všechny ty -ismy, řešící všelidské problémy), které parazitují, ať jsou financovány jakkoliv. O těchto vychovatelových myšlenkách "bych si mohl pomyslet" že jsou pravdivé, ale jenom v tom případě, kdyby dokázal, že všichni naši občané po roce 1989 v sobě měli tolik morálky a demokracie, jak Britové, Dánové, Němci, Holanďané a ostatní Evropané bez komunistické zátěže. A všichni také měli stejné podmínky, všichni měli stejné informace, všichni měli stejné kontakty, soudruhy, kamarády, peníze, rudé knížky, všichni byli prostě na stejné startovní čáře. Pokud ne, tak kdo za ten současný stav společnosti vlastně může? Jeden člověk?
